neděle 26. února 2017

Maroko - Tánger

Krásný večer,

minulý víkend jsem byla v Malaze, jak jste se již mohli dozvědět z mého posledního článku. Druhý den jsem ale poprvé zavítala do Maroka. Vzniklo to tak, že jsem se procházela po ulicích Malagy a narazila jsem na jednu cestovní kancelář. Vešla jsem dovnitř a zeptala se na výlety do Maroka. Pán mi pověděl, že sama bych tam určitě neměla cestovat, a nabídl mi jednodenní exkurzi. Zaplatila jsem tedy 70€, což zahrnuje cestu autobusem, trajekt, průvodce a oběd na místě. Rozhodla jsem se tam tedy vyrazit, a protože jsem byla z tohoto rozhodnutí velmi nadšená, tak jsem si řekla, že si musím koupit nějaké nové oblečení, abych na fotkách zapadla do marockého stylu (úchylka, já vím XD). V H&M jsem si tedy koupila oranžovou košili, kterou můžete vidět na fotkách. Je dlouhá, takže se dá nosit jen s legínami, což je velmi pohodlné. Nakonec jsem si tam ještě ve slevách pořídila tenoučký modrý svetřík, který se mi skvěle hodil k novým tmavě modrým koženým botám z Primoru.

V sobotu ráno jsme v 8:00 hodin vyrazili a cestou jsme nabírali další pasažéry. Já jsem se v autobuse skamarádila s jednou Holanďankou Ingrid a s jednou starší paní z Kanady, s kterou jsem tedy mluvila jen francouzsky. Kolem poledne jsme dorazili na Gibraltar, což můžete vidět na první fotce a v dáli už vykukuje Afrika. Tam nám naše skvělá průvodkyně koupila lístky na trajekt a vyrazili jsme. Bylo tam tedy hodně kontrol, jak zavazadel, tak i dokumentů. Já jsem měla jen občanský průkaz a naštěstí mi to stačilo. V trajektu jsme museli vystát dlouhou frontu, kde nám razítkovali dva papíry. Jeden žlutý a druhý bílý. Já a Ingrid jsme si šly na chvilku sednout a nevšimly jsme si, že už jsme tam dávnou měly být, takže nás paní průvodkyně trošku seřvala. Musím říct, že jsem se s Ingrid dostávala do zajímavých situací, protože ona prostě neustále přitahovala problémy a všude chodila pozdě (což bylo ve finále celkem zábavný). 

Kontrolou jsme tedy prošly a zavítaly jsme do Maroka, konkrétně do pobřežního města Tánger. Hned na začátku nás začali otravovat místní prodavači. Oni za vámi chodí třeba celý den, dokud vám něco neprodají. Dokonce když řeknete nakonec, že si to koupíte, tak vám začnou nabízet 3 za cenu 2 a podobně. Mají totiž rádi smlouvání a vyjednávání cen, takže se nebojte snižovat ceny. Já jsem si tam koupila ručně dělaný kašmírový šátek, velblouda a arganový olej, který pochází z Maroka a má spoustu benefitů.

Lidé tam jsou velmi otevření, já jsem tedy zpozorovala jeden fakt a to, že se muži opravdu nadřazují nad ženy a to jsem pocítila, když jsme byli v restauraci a Ingrid si chtěla sednou na jiné místo, než kde seděli všichni ostatní a jeden z našich arabských průvodců na nás začal pokřikovat, že si nemůžeme dělat, co chceme a úplně jsem viděla v jeho očích takovej ten hněv vůči ženám, ale možná jsem si to já osobně vyložila špatně, ale i druhý průvodce ho napomenul, že nám to tímhle stylem nemůže říkat. Nicméně já chápu, že mají své zvyky, jejich kultura je jiná a respektuji to.

Jídlo bylo super! Měli jsme pečené maso, které vonělo dřevem. Kuskus s kuřetem a polévku se skořicí, která byla nasládlá, ale chutnala skvěle. Nakonec jsme měli strašně sladký dezert. Něco jako štrúdl, ale zkaramelizovaný a silný mátový čaj. Po obědě jsme z venku viděli Medinu a zavítali jsme na místní bazar, kde pracovali jen muži. Líbilo se mi, že byli spolu a mohli si tak povídat a hádám, že jim čas rychleji uteče. Jinak samozřejmě je poznat, že je to chudší země, ale pro mě osobně je naprosto kouzelná. Určitě bych vám doporučovala zajít do lékárny, kde jsme byli i my. Tam si můžete koupit ten arganový olej a další přírodní oleje a masti.

Zpátky jsme se vraceli kolem osmé hodiny večerní. Já jsem tedy byla naprosto unavená, ale plná nových zážitků. Určitě neváhejte takhle někam do té Afriky vycestovat. Je to super zkušenost a hlavně můžete poznat jinou kulturu, lidi a zvyky, které tam mají.





















































pondělí 20. února 2017

Málaga, Španělsko a nechutný zážitek z hostelu

Krásné odpoledne,

dnes si ještě užívám posledního dne volna, protože tu zrovna u nás slaví svátek svaté Luny, takže jupíí. Jinak jsem tedy o víkendu trošičku cestovala a splňovala si svůj sen a to podívat se do Afriky, o čemž ale budu psát v příštím článku. Tentokrát vám jen ukáži pár fotek z Málagy, jež je pobřežní město ležící na jihu Španělska. Byla jsem tam už loni s kamarádkou z Maďarska a letos jsem tam cestovala sama, ačkoliv jsem se tam seznámila se super holčinou z Chile, takže to bylo hned příjemnější.

Od nás z Pozoblanka jsem se do Málagy dostala za 12€ blabla carem, což je spolujízda autem. Vyrazila jsem v 7 ráno a starší pán, který do Malagy nabízel tuhle jízdu, byl naprosto úžasný. Povídala jsem si s ním celou cestu o jeho zážitcích z cest a já sama mu říkala o těch mých, takže to pro mě byla nová a fajn zkušenost a navíc jsem se dozvěděla zase spoustu úžasných věcí. Ten pán mi i vyprávěl věcí z jeho života a člověk si pak uvědomí, jak jsou někdy jeho problémy o proti ostatním tak nicotný a až si říkáte, proč to vůbec řešíte. Mimochodem jsem si přes telefon zarezervovala na www.booking.com jeden hostel, který se nachází přímo v centru. Neměla jsem nějak chuť si prohlížet jiné hostely či hotely a tak jsem si ,,bookla" hned ten první. (chyba :D) .

Nicméně, po poledni jsem dorazila do Málagy a sama se procházela celým městem. Narazila jsem i na jednu cestovní agenturu a tam jsem se optala na výlet do Tangeru a zrovna jej měli na sobotní den, tak jsem si jej zaplatila za 70€ a druhý den jsem vyrazila. O tomto výletu vám ale povím v příštím článku, jak jsem již zmiňovala.

Hostel story🙈🙈🙈

Odpoledne jsem dorazila do hostelu, který se jmenuje stejně, jako náměstí kde se nacházel a to "Hostel La Merced". Zašla jsem na recepci, zaplatila si dvě noci za 24€ a poté jsem se šla ubytovat. Pokoj jsem měla ve čtvrtém patře spolu s dalšími čtyřmi osobami a taky s jednou holčinou z Chile - Viviane, která byla strašně super a hrozně moc jsme se spolu po celou tu dobu bavily a pak tam byli ubytováni i tři muži. Jeden Ital s obvázanou rukou, kterej šišlal a pořád se nás na něco ptal, smrděl děsně marihuanou a pořád chodil ven a zpátky do pokoje. Druhej byl mladej kluk, kterej přišel děsně vožralej a pořád tam vydával hrozně divný zvuky a pak totální egoista a machista, kterej když přišel do pokoje a ta moje kamarádka se ho slušně zeptala, jestli by zavřel dveře (který on sám otevřel), pronesl " taky bys mohla slézt a zavřít si je sama"!. Neuvěřitelný!. První noc byla děsná, já s lidma vycházím velmi dobře a dokážu skousnout skoro všechno, ale v noci jsem se bála spát, ty lidi byli fakt hrozně divný a navíc ten opilej kluk spal zrovna pode mnou a strašně smrděl alkoholem, v noci vydával takový ty zvuky, kdy potřebujete zvracet, no strašný. Byla mi zima, protože jsem musela otevřít okno, jinak bych se taky poblila a ještě k tomu tam jezdily všude šíleně moc auta, takže jsem se nevyspala. Vstala jsem v 6 ráno s ukrutnou bolestí hlavy, když jsem viděla jak je zašpiněná koupelna, tak jsem tam ani nevkročila. Sbalila jsem si to nejnutnější a doufala jsem, že mi aspoň to oblečení, který jsem tam musela nechat, zůstane na místě. S Viviane jsme si pak psaly, jak hrozný to bylo a ona poprosila už ten první večer recepční, aby nám změnila pokoj. Žádná odezva, totální ignor a pak když se Viviane osobně na tu recepci ráno dostavila, tak se s nimi pohádala a oni nám stejně pokoj nevyměnili.

Já jsem tedy odjela do Maroka a vrátila jsem se v 11 večer a totálně unavená, protože jsme chodili celý den a ještě k tomu jsem nespala, takže si to představte. Viviane už byla v hotelu a když mi řekla, že tam přišli ještě horší lidi, tak jsem byla v šoku. Já jsem potřebovala chvilku relaxu a Viviane se šla podívat na karneval, který tu noc jel naprostý bomby, skoro jako RIO ;). Já na ní čekala v hale až do jedné do rána, protože jsem do toho pokoje sama nechtěla vkročit, ale jeden z těch nových za mnou přišel a než vůbec začal něco říkat, tak jsem se ho hned zeptala, proč má věci na mojí posteli a on odpověděl, že to byla jeho postel. Tak jsme se tam asi 10 minut dohadovali, protože on říkal, že mu to pověděli na recepci, ale neměl fakturu, já jo. To NEJHORŠÍ na tom bylo, že si ,,HO" celou dobu škrábal či co a koukal při tom na mě. Pak jsem viděla z tý haly, jak tu postel čistí, takže tam stoprocentně spal a já jsem tam po něm prostě nechtěla spát. Když přišla Viviane, tak jsem jí všechno pověděla a ona se mě zeptala, jestli zavoláme policii a tak jsem jí řekla, že ne, protože co bychom jim asi řekly, že?! Nakonec mi nabídla, abych přespala s ní v její posteli a tak jsme ve 2 ráno vešly do pokoje, oni už naštěstí spali a my dvě jsme se mačkaly v té její posteli. Já jsem neskutečnou únavou usla jako špalek a vzbudila jsem se v 7 ráno. Koukla jsem se z okna a lilo jako z konve a navíc byla strašná bouřka = hromy, blesky. Vešla jsem do koupelny, totální bordel, chlapský a mokrý oblečení všude možně. Ihned jsem se vydala ven a hledala jsem zastávku autobusu, abych se mohla dostat na druhou stranu města, kde na mě čekal jeden kluk z blablacaru. Totálně promočená jsem venku ještě musela čekat hodinu, protože jsem si neuvědomila, že jsem vyrazila příliš brzy (dělám to vždycky, jsem všude min o půl hodiny dříve). Zašla jsem si tedy na snídani a pak jsem už jen čekala na svojí spolujízdu. Jela jsem tedy jen do Cordoby, protože v ten den cesta až do mého města nebyla v nabídce. Skvěle jsem si s tím klukem popovídala a hrozně jsme se nasmáli, když jsem mu vyprávěla o nějakých našich českých zvycích. Nakonec jsme se rozloučili v Córdobě a tam jsem 2 hodiny čekala na autobus domů. Celá smáčená a klepající se jsem se snažila zahřát v autobusové kavárničce s horkým čajem a v malém obchůdku se sladkostmi jsem si nakoupila spoustu pendreků a četla jsem si vypůjčenou a mokrou knížku (doufám, že mě knihovnice nezabije).Doma jsem pak byla ráda, že jsem se mohla konečně umýt a zalézt do postele. Celý výlet byl ale jinak super! Seznámila jsem se s novými lidmi, mám spoustu nových zážitků a to Maroko bylo úplně nejlepší, ale to si nechám na příště. A jak jste se měli Vy?